Premiéra 6. 1. 2012
Délka představení: 75 minut
Feydeauova první slavná hra Dámský krejčí vznikala mezi lety 1883 a 1884, kdy byl její autor na vojně. Budoucí legendární komediograf zřejmě zkoušel části hry již během vojny s vojáky ze svého regimentu a právě tak pravděpodobně dospěl k přesvědčení, že v jeho moralizující komedii musí hrát pouze mužské obsazení. Tento úmysl prosazoval po návratu z vojny i v Théâtre de la Renaissance, kde působil. Ředitel divadla byl nejprve z tohoto na tu dobu velmi nekonvenčního řešení obsazení rozpačitý, ale nakonec ho povolil. Feydeau si liboval, že práce na inscenaci je velmi tvůrčí a že nedochází k různým avantýrám mezi herci a herečkami, které tou dobou narušovaly proces zkoušení při přípravě většiny pařížských inscenací. Nakonec však intriky a tlaky donutily ředitele divadla, aby Feydeauovo obsazení nahradil konvenčnějším, které využívalo i dámskou část souboru. Feydeau se s touto "cenzurou" nedokázal smířit a z divadla odešel. Neviděl tak ani úspěšnou premiéru své hry. Autorův přes sto let starý nápad obsadit do Dámského krejčího pouze muže bývá při inscenování této komedie někdy vyslyšen i v dnešní době. Feydeauova hra o lopotné snaze jednoho pařížského doktora zakrýt svoje nevěry před manželkou je totiž také svým způsobem moralitou, která poučuje muže, jak být lepšími manžely. Postavy ve Feydeauových hrách jsou obvykle jasné typy, jež můžeme vidět všude okolo sebe. Feydeauovy komedie komentují po vzoru autorových oblíbených komedií z období antiky či alžbětinské renesance s razantní nadsázkou zlozvyky společnosti a dosti kontrastují s dobovým trendem směřujícím k velmi konkrétním postavám v realistických hrách. I proto Feydeau u Dámského krejčího inklinoval k "anticko-alžbětinskému" striktně mužskému obsazení, jež bylo zároveň formálně výhodné pro Feydeauův "antirealistický" styl. Nadsázku a určitý odstup textu Dámského krejčího respektuje i inscenace v MDK. Nicméně tvůrci se rozhodli obsadit i krásné kladenské ženy. Patřičného "feydeauovského" moralizování se však pokusí dosáhnout jiným formálním způsobem. Žánrové označení bajka možná napoví, kterým směrem se tvůrci vydali. Hostující režisér Jan Frič k tomu každopádně říká toto: "Univerzální platnost pravidla, že muž by měl být věrný své ženě, může oslovit i dnes. Rozhodl jsem se však toto ponaučení „zabalit“ do rámce bajky, tedy modelového příběhu s morálním poselstvím – stejně modelového, jako je v dnešní době v jistých ohledech i Feydeauova hra. A tak, protože děj se odehrává ve Francii přelomu 19. a 20. století, kdy byly na vzestupu různé extravagantní módní výstřelky, a hlavním naším hrdinou je doktor, který se shodou okolností vydává za prvotřídního krejčího, pojali jsme kostýmy jako podivnou módu inspirovanou exotikou zvířecí říše..."
